KAM S NÍM?

Zdroj: squarespace

Každý z nás si na něm v dětství alespoň jednou rozbil kolena. Záviděli jsme si barvy, třásně a přehazovačky. Ale tomu pocitu, kdy jsme se bez pomocí tatínků a přidaných koleček vydali na cestu, se vyrovná jen málo co. Najednou jsme byli pány rovnováhy a vládci větru. Jako šílení jsme šlapali a smáli se od ucha k uchu. V některých to zůstalo silně vryto, z jiných se stali sváteční jezdci.

Mnoho kol bylo schováno do sklepů a stodol. V poslední době, ale povstávají z prachu garáží a dobývají města. Vídáme na nich inženýry v oblecích a slečny v sukních, jak kličkují ulicemi města na kolech po dědečcích. Jejich kola jsou stará, oprýskaná ale stále báječná.V dopravní špičce se rychle propletou, dostanou nás z domu do práce a my se nemusíme mačkat s ostatními v tramvaji. Šetří naší kapsu a naše zdraví. A my děláme něco pro sebe a přírodu. Řekněme si ale upřímně, vše je krásné až do doby než přijde realita garsonky nebo bytu 1 + kk.

Zde není místo pro špinavé kolo a mnohdy ani pro to kolo. Ale je to opravdu tak? Sílu ducha cyklisty jen tak něco nezlomí a tak vzniklo mnoho způsobů, jak kolo narvat do už tak malého prostoru. A pár chytrých hlav vymyslelo i něco pro ty, kteří nemají chuť čistit kolo po každé projížďce.